Trable zatím nekončí...

Hana Horáková – v současné době hrající v družstvu UMMC Jekatěrinburg (Rusko), kam před sezonou 2011/2012 přestoupila z tureckého Fenerbachce Istanbul.  Je mnohonásobnou mistryní ČR s týmem Gambrinusu Brno (nyní Frisco Brno). V roce 2006 vyhrála s tímto týmem Euroligu.Reprezentantka ČR. V roce 2010 vedla jako kapitánka družstvo ČR na cestě za stříbrnými medailemi na domácím mistrovství světa v basketbalu žen. Nejlepší hráčka Evropy za rok 2010.

Ahoj holky a kluci,
ještě než přejdu k mým novinkám z posledních dnů, tak mi dovolte vám všem popřát jen to nejlepší v novém roce, hodně zdraví, štěstí a co nejvíce bezva zážitků (a to hlavně těch basketbalových:-) ).

Ve svém minulém příspěvku jsem psala o mém zranění (zlomená kůstka v ruce) s tím, že ještě nevím, kdy přesně zamířím zpět do Jekatěrinburgu. Zda to bude ještě před nebo až po Vánocích. Nakonec se věci vyvinuly tak, že jsem balila, a do Ruska odlétala, až po Novém roce - konkrétně 3. ledna.

Velmi příjemným překvapením pro mě bylo hezké počasí, které v Jekatěrinburgu panovalo a stále panuje od mého příletu a já jen doufám, že ještě chvilku vydrží. Téměř každý den svítí sluníčko, teploty se drží kolem nuly, zkrátka na zimní období v Rusku dosti netradiční klima, které musím říct, mi vyhovuje.

Zanedlouho po svém příjezdu jsem měla chvilku čas a vyrazila se také podívat do centra města. Jelikož se v Rusku slaví Vánoce o dva týdny později než u nás (Rusové se stále řídí Juliánským kalendářem, který je o 13 dní opožděn oproti našemu Gregoriánskému), tak jsem si mohla znovu zopakovat ,,předvánoční“ atmosféru. Centrum města bylo velmi hezky vyzdobené. Dosti nevšedním zážitkem se pro mě stala návštěva jejich ledového městečka. Spousta atrakcí pro děti i dospělé, krásné ledové sochy, velmi příjemná atmosféra. Ten den jsem si opravdu užila.
Ještě před mým odjezdem do Ruska jsem také navštívila svého ošetřujícího lékaře pana docenta Pašu, který mi sdělil, že operace mé zlomené kůstky proběhla dobře, kůstka se i po aktivní rehabilitaci hojí relativně dobře, a tak prvním tréninkům by již nemělo nic stát v cestě... Moc jsem se těšila, že si už konečně taky zahraju basket. To jsem však ještě netušila, co mě čeká v Rusku... Přestože jsem klubovému vedení přetlumočila lékařskou zprávu od docenta Paši, stále jim to nebylo dost a trvali na tom, aby mou ruku ještě jednou prohlédl jejich klubový doktor. Dosti značným překvapením pro mě bylo jeho sdělení, ať svůj návrat na palubovku odložím ještě o další tři týdny!!:-(  Cítila jsem se přitom fajn a  představa, že bych měla být bez basketu další tři týdny, mě popravdě hodně děsila... . Nakonec se mi klubové vedení podařilo přesvědčit a já dostala zelenou k návratu na palubovku.

Vše šlo celkem hladce a já se již pomalu chystala nastoupit i k utkání, když vtom mi bylo sděleno, že z důvodu jistého pravidla ruské basketbalové federace o omezeném počtu cizinek v družstvu prozatím nemůžu nastoupit do regulérního utkání! Nechápala jsem to a jak jsem z toho byla, a stále ještě jsem, rozladěná, myslím nemusím konstatovat...:-(. Zatím naplno trénuju a věřím, že se již vše brzy vyřeší a já budu moct opět hrát. Už se toho nemůžu dočkat. 

Z Jekatěrinburgu všechny moc zdraví

Hanka Horáková