Úvodní pozdrav od Hanky

Hana Horáková – v současné době hrající v družstvu UMMC Jekatěrinburg (Rusko), kam před sezonou 2011/2012 přestoupila z tureckého Fenerbachce Istanbul.  Je mnohonásobnou mistryní ČR s týmem Gambrinusu Brno (nyní Frisco Brno). V roce 2006 vyhrála s tímto týmem Euroligu. Reprezentantka ČR. V roce 2010 vedla jako kapitánka družstvo ČR na cestě za stříbrnými medailemi na domácím mistrovství světa v basketbalu žen. Nejlepší hráčka Evropy za rok 2010.

Ahoj všichni holky a kluci,
milé baskeťačky, milí baskeťáci,

s radostí jsem přijala nabídku, abych na váš nový (mimochodem velmi pěkný) minibasketbalový web přispívala svými basketbalovými, ale i  nebasketbalovými postřehy a událostmi.

Jak jistě víte, před letošní sezónou jsem změnila basketbalové působiště a z tureckého Istanbulu jsem zamířila více na sever, do ruského Jekatěrinburgu. Jekatěrinburg je město velké asi jako Praha (má přibližně jeden milión dvě stě tisíc obyvatel), a jeho vzdálenost z Prahy je více jak 3 tisíce kilometrů. Takže pořádný kus cesty. Oproti České republice je v Jekatěrinburgu také o 5 hodin více, to znamená, že když vy snídáte, já se již chystám na oběd, a když vy obědváte, já většinou trénuji. Říkám většinou, protože ne vždy to platí, jako například teď. Touto dobou bych měla být se svým družstvem, trénovat a připravovat se na nejbližší utkání, já jsem však stále doma v Čechách a čekám, až  se konečně zhojí moje zlomená kůstka v ruce. Jakmile mi doktoři řeknou, že již můžu začít s  tréninkem, sbalím si věci, nasednu do letadla a vyrazím zpět do Ruska, abych se připojila ke svému družstvu. Nyní to vypadá, že bych měla odletět buď týden před Vánoci, nebo až těsně po Novém Roce. Doma jsem moc ráda, na druhou stranu však musím říct, že se už těším zase zpátky na hřiště.  Zápasy, ale i tréninky mi totiž chybí, už  abych si zase mohla zahrát, bez basketu je to celkem nuda.

Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré, a když jsem nyní zraněná a nemůžu hrát, o to více času mám na svou rodinu a kamarády,  s kterými se v průběhu basketbalové sezóny vídám jen zřídka kdy.

Když člověk vyjde ven, například na nákupy, nelze nezaznamenat, že jsou tady za chvilku Vánoce. Od dětství mám Vánoce moc ráda, vždycky se těším, jak se celá rodina sejdeme u jednoho stolu a povídáme si. Na co se na Vánoce těším snad ze všeho nejvíc, je na mamčinu baštu. Kapr, bramborový salát a vánoční cukroví, to je prostě moje. A ptáte se, který druh cukroví mi chutná nejvíc?  Každoročním vítězem je, respektive jsou...-  včelí úly. Nejen u mě, ale u celé mé rodinky je to vždy favorit číslo 1.  Než se člověk naděje, jsou všechny pryč. Ještě, že se nemusím tolik hlídat, málokdy přes svátky přiberu na váze. A když mám po Vánocích nějaké to kilo navíc, nevadí, po prvních pár trénincích je totiž zase shodím. I z toho důvodu věřím, že se již brzy vrátím zpátky na palubovku.. .

Všechny vás moc zdraví

Hanka Horáková
UMMC Jekatěrinburg